Antarktida odhaluje tajemství staré 70 let: Možný vstup do podsvětí?

Gateway to the underworld found? Antarctica reveals a secret hidden for 70 years

Již několik týdnů koluje po internetu tvrzení, že bylo na Antarktidě spatřeno brána do „podsvětí“ zachycena z vesmíru a spojená s tajemstvím z období studené války. Skutečnost je méně dramatická, ovšem o to víc zajímavá. Nově digitalizované letecké snímky z 50. let 20. století v kombinaci s moderními radary pronikajícími ledem a teplotními mapami odhalují síť rozsáhlých dutin, teplých míst a skrytých vodních toků pod ledovou pokrývkou. Atmosféra je tajemná, ale jde o důležitý vědecký objev.

Co vyvolalo pověsti

Příběh vznikl z běžné směsi: rozmazaných fotografií, odtajněných dokumentů a nejednoznačných satelitních stínů. Soubor leteckých průzkumných snímků ze střední poloviny 20. století, dlouho ukrytých v archivních materiálech obrany, byl objeven znovu po digitalizačních projektech prováděných polárními institucemi. Odborníci zaznamenali tmavé ovály na pobřežních ledových útesech a zvláštní tepelné anomálie podél větru od sopky Mount Erebus, která je známá svou aktivitou.

Přidáním špetky internetové fantazie a silného propagování výraz „brána do podsvětí“ rychle získal popularitu. Pravda však vychází z dat. Tyto otvory a teplé sloupy páry značí ledové jeskyně pod ledem, dutiny na bázi ledu a unikající páru, nikoliv portál. Přesto zůstává reálný a skrytý svět uprostřed ledu.

Snímky ze studené války a nová radarem naměřená data se shodují v jednom bodě: pod Antarktickým ledem se nacházejí teplé, duté prostory hluboko pod kilometrů silnou vrstvou ledu.

Co nové mapování skutečně ukazuje

Vědci nyní kombinují tři zdroje důkazů. Prvním jsou archivní letecké fotografie, jež pomáhají identifikovat stálé útvary. Druhým jsou satelitní tepelné snímky a radarové interferometrické měření, která detekují teplo i pohyb v ledové vrstvě. Třetím pak jsou nízkofrekvenční radary na palubě letadel a pozemních týmů, jež zobrazují dutiny, kanály a skalní podloží pod ledovcem.

Výsledkem je podrobnější pohled na rozsáhlý a aktivní podledový svět. Voda v něm proudí, dutiny „dýchají“ a led se ohýbá vlivem přílivových sil. Nejde o žádné okultní jevy, ale o podstatné vědecké informace.

Jezera a skryté řeky pod ledem

Antarktida ukrývá stovky podledových jezer, jejichž hladina je kryta ledem, ale ve spodních vrstvách zůstává kapalná. Tlak a geotermální teplo jim brání zmrznout. Radar umožňuje sledovat jejich hladinu a pohyb vody v tunelovitých kanálech, který může pokrývat desítky kilometrů. Tyto tajné řeky zásobují pobřežní ledové police a vytvářejí dutiny o rozměrech fotbalových stadionů pod rychle se pohybujícími ledovci.

Průzkumy pod ledovci Thwaites a Pine Island odhalily vysoké dutiny v místech, kde led přechází v oceán. Tyto mezery urychlují tání vedením teplé vody pod ledovou vrstvou. V příčném řezu připomínají otevřená ústa. Mají zásadní dopad na předpovědi hladiny moří.

Sopečné teplo a ledové jeskyně

Antarktida není tvořena jen ledem a tichem. Pod povrchem se nachází zdroje tepla. Systém sopky Mount Erebus vypouští páru skrze fumaroly, což může způsobovat vytváření jeskyní s teplotami nad bodem mrazu. Některé z těchto jeskyní mají stropy, jimiž proniká slabé modré světlo, jiné jsou tmavé a ohříváné tepelným prouděním z hloubky. Studie těchto dutin odhalily DNA mikrobů a známky života založeného na chemické energii místo světla.

Kromě Erebusu se v západní Antarktidě nacházejí nízkoteplotní geotermální ohniska. Každé z nich může za rok zužovat ledovou základnu o milimetry až centimetry. V průběhu desetiletí tyto zdroje tepla formují komory a kanály, které jsou nyní viditelné ve radarových průřezech a teplotních mapách.

Nejde o bájné podsvětí, ale o teplý, dutý krajinný systém ukrytý pod ledem, formovaný tepelnou energií, tlakem a časem.

Byla tedy objevena brána?

Stručná odpověď zní: žádný portál ani pohádkové město se nenašlo. „Vchod“, který přitahoval pozornost médií, je nejspíš velká mořská ledová dolina a přirozený otvor v lávové trubce poblíž sopky Erebus, oba zcela reálné a přírodní útvary. Jinde pobřežní ledové útesy vykazují obloukovité výklenky, tvořené táním a vlnami, které mohou z perspektivy satelitu vypadat jako jeskyně.

Největší objev však přesahuje jednu díru v ledu. Posledních 70 let postupně odhalilo živý podledový systém, který většina lidí nikdy nevidí: jeskyně vydechující páru, pulzující podledová jezera a řeky tekoucí vzhůru díky tlaku vody. To je skutečné tajemství ukryté nápadně přímo v ledové vrstvě.

Proč je to nyní důležité

Teplo a voda pod ledem ovlivňují rychlost skluzu a tání ledovců. Dutiny v místě ukotvení ledu umožňují pronikání teplé oceánské vody k ledovým policiím. Když ztrácí stabilitu, zrychluje vnitrozemský led. To zvyšuje odhady růstu hladiny moří v tomto století. Rovněž dochází k proměně mořských ekosystémů na kontinentálním šelfu, kde se mísí sladká voda z tání se slanou mořskou vodou.

Pro biology představují geotermální jeskyně přirozené laboratoře pro studium života v chladných a slabě osvětlených podmínkách. Příkladem jsou ledové měsíce Europa či Enceladus s teplým jádrem. Metody vyvinuté na Antarktidě – sterilní vrtání, čisté odběry vzorků a autonomní roboti – pomohou při budoucích misích mimo Zemi.

Co naznačují důkazy

  • Rozsáhlé podledové dutiny u klíčových ledovců, zejména tam, kde led dosahuje oceánu.
  • Geotermální „horká místa“ zakládající teplé, větrané ledové jeskyně u sopečných center.
  • Aktivní drainage sítě pro pohyb vody mezi podledovými jezery.
  • Sezónní „dýchání“ jeskyní a trhlin vyvolané změnami větru a tlaku.
  • Absence ověřených umělých struktur či „portálů“ navzdory rozšířeným internetovým tvrzením.

Hlavní lokality a důvody pozornosti

Místo Úkaz Proč je důležitý
Oblast Mount Erebus Ledové jeskyně tvořené párou a pravděpodobné lávové trubky Teplá místa hostí unikátní mikroby; otvory v jeskyních mohou ze satelitu připomínat vchody
Ledovec Thwaites Dutiny v místě kotvení ledu Urychluje tání a pohyb ledu; klíčové pro prognózy růstu hladiny moří
Oblast jezera Vostok Obrovské podledové jezero Okno do izolovaných ekosystémů; řídí sterilní přístupové metody
Ledovec Pine Island Podledové kanály vedoucí do oceánu Kanály vedou teplou vodu, což zrychluje ústup ledové police

Jak budou vědci ověřovat tvrzení

Týmy plánují cílené expedice během nadcházejících antarktických létech. Budou pracovat malými skupinami, rychle a pečlivě, aby minimalizovali kontaminaci i náklady.

Nástroje směřující na jih

  • Nízkofrekvenční radarové saně pro detailní mapování jeskyní a kanálů.
  • Autonomní podvodní vozidla k průzkumu dutin na místě ukotvení ledu zespodu.
  • Termální drony sledující vývěry páry kolem sopky Erebus.
  • Sterilní vrtací zařízení s horkou vodou pro odběr vzorků jezer bez zavlečení mikrobů.
  • Seismické uzly pro zachycení „dýchání“ dutin během přílivů a bouří.

Očekává se méně velkolepých tvrzení a více přesných map. Pod ledem nechají tvary hovořit samy za sebe.

Co to znamená pro cestovatele a zájemce

Turistické lodě tato místa nenavštěvují. Většina z nich leží na nebezpečném ledu nebo u ledových polici s trhlinami. I vědci postupují opatrně a nejprve používají dálkově ovládané přístroje. Fotografie na internetu často přehánějí rozměr otvorů díky ořezu či zvláštnímu osvětlení. Pokud snímek působí až příliš filmově, pravděpodobně tomu tak je.

Dodatečný kontext k využití

Výraz „subglaciální hydrologie“ stojí za povšimnutí. Voda pod ledem proudí pod tlakem, což jí umožňuje také stoupat do svahu podloží. Tento zdánlivý paradox vysvětluje rychlé vyprazdňování jezer a náhlé zrychlení ledovců, když se základ pod ledem promaže vodou. Jednoduchá analogie spočívá v nakloněné misce, houbě a stříkačce: stlačením houby pod deskou voda vytryskne na nejtenčím okraji. Ledovce se chovají obdobně, jen ve větším měřítku.

Existuje také rovnováha mezi riziky a přínosy. Geotermální jeskyně mohou ukrývat nové mikroby s enzymy užitečnými v medicíně nebo průmyslu. Současně však jsou tyto dutiny náchylné k znečištění při neopatrném zásahu. Nejlepší přístup nyní zahrnuje uzavřené odběrové systémy, sterilní vybavení a krátké pobyty. Výhoda je značná: přesnější odhady hladiny moří, čistší metody hledání života mimo Zemi a pravdivý obraz antarktických procesů – bez mýtů.

Jakub Novotný
Jakub Novotný

Jsem nezávislý novinář a publicista se sídlem v Praze. Po dokončení studia žurnalistiky na Karlově univerzitě jsem strávil několik let jako reportér pro regionální média, kde jsem se zaměřoval na investigativní žurnalistiku a společenské témy.

V posledních letech se věnujem především analytickým článkům o aktuálním dění v České republice a ve světě. Zajímám se o politiku, ekonomiku, technologie a jejich dopad na každodenní život. Rád rozebírám složité témata a snažím se je vysvětlit srozumitelným způsobem.

Kromě psaní se věnujem také podcastingu a občas přednáším o médiích a kritickém myšlení na střední školách. Ve volném čase rád cestujem, fotografujem a čtu historickou literaturu.

Mým cílem je přinášet čtenářům relevantní informace, které jim pomůžou lépe se orientovat v současném světě.

Articles: 570

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *