Aktivisté trvají na tom, že stáří není nemoc, zatímco pozůstalé rodiny volají bolestí: „Moje děti nejsou crash testovací figuríny.“ Mezi obavou a spravedlností se rozprostírá cesta bez jednoznačných označení.
Je 8:32 na šedý všední den a školní dozorčice zvedá ceduli „lízátko“, když béžové hatchback váhá na křižovatce. Řidič — stříbrné vlasy, ruce pevně na 10 a 2 — pomalu popojíždí, pak se rozmyslí a prudce zabrzdí. Otec s kočárkem ústně varuje „klid“, což jde spíš cítit než slyšet — typický britský pokárání. Auto nakonec pomalu zabočí jako povzdech a doprava se uvolní. Na chodníku matka šeptem říká: „Neměl by řídit,“ a jiný hlas odpovídá: „Protože je starý?“ Zvonek zazvoní, konverzace utichají, a malá scéna splývá s deštěm. Zdánlivě drobný incident, ale vášnivý spor pokračuje dál.
Rok 2025: fámy, obavy a ověření skutečností
Ve skupinových chatovacích aplikacích a hospodských debatách se rozšířila zpráva: od příštího roku všichni řidiči nad 70 let budou muset podstoupit dražší zkoušku, nebo riskovat odebrání řidičského průkazu. Tato informace zní konečně rozhodně a uspokojivě. Nicméně takový scénář v současné britské legislativě neexistuje. Ve Velké Británii obnovují řidiči licence po sedmdesátce každé tři roky a sami potvrzují, že jsou způsobilí k řízení, uvádějí zdravotní omezení a splňují pravidlo o vidění na 20 metrů. V roce 2025 tedy neexistuje plošný zákon, který by od řidičů nad 70 let vyžadoval opakování zkoušky. To některé může zklamat, ale zároveň to uklidňuje velké množství lidí.
Při bližším pohledu se však ukazuje složitější situace. Rodiny, které přišly o blízké při nehodách se staršími řidiči, požadují reálné a měřitelné změny. Jeden otec, který inicioval místní petici, vyjádřil náladu jasně: „Chraňme naše ulice — moje děti nejsou testovací patřičky.“ Naopak starší řidiči a organizace hájící práva handicapovaných oponují stejně výmluvně: Stáří není nemoc. Zdůrazňují, že mnozí sedmdesátníci a osmdesátníci jezdí méně kilometrů, vyhýbají se dopravní špičce a cení si nezávislosti, kterou jim auto poskytuje – týdenní nákupy, návštěvy lékaře, vozí vnuky. Jeden univerzální přístup nevyhovuje všem situacím.
Co tedy může skutečně přijít v roce 2025? Spíše drobné impulzy a pilotní projekty než razantní zásahy. Pojišťovny již zpřísňují oceňování rizik, což někteří starší řidiči pocítí. DVLA naznačila přísnější pravidla ohledně zdravotních prohlášení a zvyšuje se tlak na cílená hodnocení lidí s vyšším rizikem (bez ohledu na věk), místo plošných opakovaných zkoušek. Evropská debata vede ke stejnému závěru: pravidelné kontroly podle zdravotního stavu a schopností, ne podle věku. Stárnutí je univerzální; řízení je podmíněné. Co říká statistika? Riziko na ujetý kilometr stoupá u extrémních věkových skupin – mezi nejmladšími i starými řidiči –, zatímco většina sedmdesátníků patří do široké skupiny kompetentních a opatrných řidičů.
Bezpečnější silnice bez kolektivního trestání nad 70 let
Praktickým krokem, který lze provést již zítra, je kontrola „20 metrů, dvě SPZ“. Jednou měsíčně se odstoupí asi 20 metrů — asi 26 kroků dospělého člověka — a přečtou dvě různé registrační značky za dobrého osvětlení. K tomu je vhodné použít brýle, pokud při řízení nosíte. Pokud je čtení nejisté nebo hádáte, objednejte si během týdne oční vyšetření a neřiďte v noci, dokud to nebude vyřešeno. Přidejte také rychlé nastavení sedačky: zvedněte ji pro lepší výhled na kapotu, natočte zrcátka, aby pokryla mrtvé úhly, a vyčistěte světlomety. Malé návyky, velké rozdíly.
Další užitečnou metodou je hodinová dobrovolná jízda-přezkoušení na známé trase. Mnoho obcí, charit a automobilových klubů to poskytuje za nízký poplatek. Nejde o test, spíš o pravidelnou údržbu řidičských návyků. Klidný hodnotitel odhalí pozdní kontrolu v zrcátku, nejisté odbočování či zvolnění hlavně před školou, dříve než se stanou pevnými vzory. Každý zná ten moment, kdy rada odborníka způsobí průlom v řízení. A ano, využívejte techniku svého vozu: parkovací senzory, upozornění na jízdu v pruhu a automatické brzdění pomáhají korigovat lidské chyby. Nechte si pomoci.
Dotkněme se hrdosti, protože ta je v mnoha rodinách nejsložitějším uzlem. Syn uvidí nové škrábance na nárazníku a propadne panice. Babička slyší „odevzdání klíčů“ jako „odevzdání života“. Začněte zlehka. Domluvte se na zákazu nočního, dálničního nebo školního provozu. Vyměňte těžké levé zatáčení za delší, klidnější trasu. Nechte klíče, změňte cesty. Soyons honnêtes : drtivá většina lidí to opravdu nedělá každodenně. Teď přeložte debatu do slov, která může většina přijmout:
„Riziko je osobní, ne jen chronologické. Zaměřte se na riziko, ne na datum narození.“
- Vidění především: měsíční kontrola na 20 metrů, roční návštěva optika po sedmdesátce.
- Dobrovolná revize: objednávejte si jízdu-přezkoušení po blízkém střetu nebo při změně léků.
- Pravidla tras: denní jízdy a volné hodiny, než se přijde s návrhem úplného zákazu.
- Technologie zapnuta: používejte asistentů řidiče, aktualizujte software a pneumatiky.
- Rodinný scénář: dohodněte signály — dvě vážné situace za měsíc spouštějí přezkoušení.
Kudy vede debata dál
Upřímná a komplikovaná pravda zní, že obě skupiny mají cenné argumenty. Nezávislost udržuje lidi zdravé a propojené; sekunda na přeplněném přechodu však může zlomit rodinu navždy. Politika se s tímto napětím začíná vyrovnávat. Očekávejte přísnější pravidla k lékařským prohlášením, lepší podporu dobrovolných přezkoušení a větší motivaci pojišťoven k ocenění bezpečného omezení jízd. Není překvapením, když pilotní projekty vyzkouší kontroly založené na riziku u všech věkových skupin – teenager po noční směně bez spánku může být za volantem stejně ohrožený jako osmdesátník v zimním dešti. Bezpečnost a důstojnost mohou sdílet stejný pruh. Sdílejte auto. Sdílejte rozhodnutí. Nesete společnou odpovědnost. A jestli rok 2025 něco přinese, pak je to spíše podnět k tomu, co většina řidičů už dávno ví: jeďte tak, jak zvládnete dnes, ne tolik, kolik jste mohli před deseti lety.
| Klíčový bod | Detail | Význam pro čtenáře |
|---|---|---|
| Zákon v roce 2025 | Ve Velké Británii není povinný retest pro všechny nad 70 let | Zastavuje fámy a předchází zbytečnému stresu |
| Cílený přístup | Kontroly podle rizika, dobrovolná přezkoušení, přísnější lékařská prohlášení | Porozumět reálným změnám a jak se na ně připravit |
| Praktické kroky | 20metrový test, přezkoušení řízení, omezení tras a technologie | Snadné kroky k udržení nezávislosti a bezpečí za volantem |
Často kladené dotazy (FAQ):
- Ztratím v 70 letech řidičský průkaz v roce 2025? Ne. Licence se obnovuje každé tři roky a je třeba potvrdit zdravotní a zrakové požadavky, ale automatické odebrání nehrozí.
- Je opakovaná zkouška povinná pro řidiče nad 70 let? Ne. Není žádné univerzální pravidlo pro retest. Zkoušku může vyžadovat DVLA nebo lékař, pokud jsou vážné obavy o bezpečnost.
- Potřebuji lékařskou prohlídku k obnově licence? Ne rutinně. Je třeba uvést relevantní zdravotní omezení a případně doložit lékařské potvrzení, pokud to ovlivňuje řízení.
- Jak nejrychleji ověřím způsobilost k řízení? Proveďte kontrolu SPZ na 20 metrů, objednejte si roční vyšetření zraku a zvažte dobrovolné přezkoušení na silnici.
- Jak mluvit s rodičem o omezení nebo ukončení řízení? Začněte se společnými cíli — bezpečností a nezávislostí — navrhujte denní jízdy a představte to jako přezkoušení, ne jako konečný verdikt.
