Pobřežní stráž v pohotovosti kvůli orkám, které bez jediného zvuku sledují ropné tankery celé hodiny

Coast guards on alert as orcas shadow oil tankers for hours in total silence

Mosty ztlumí osvětlení, strojovny sledují otáčkoměr, a rádia zní nezvykle tiše. Velryby se dotýkají kovu jen zřídka. Jednoduše je následují.

Za svítání u Tarify vypadala stopa tankeru jako rozleptané sklo. Stál jsem na můstku s pilotem, který téměř šeptal, oči sledovaly tři vysoké hřbetní ploutve proplouvající vodou za záďí. Žádné šplouchání ani dechy, jen pomalý rytmus černých hřbetů vyplouvajících a klesajících. VHF praskalo, když pobřežní stráž volala a ptala se na naši rychlost, kurz a náladu. Moře působilo jako místnost, odkud utichla hudba. Hučení motoru rezonovalo v hrudi a každý krok po oceli zněl příliš nahlas. Někde pod námi držela rodina kosatek dokonalý rytmus. Pak se zdálo, že oceán zadržel dech.

Tiché doprovody na lodních trasách

Přes průliv a podél galicijského šelfu hlásí posádky stejnou zvláštní scénu: kosatky se usazují do víru za mohutnými trupem a bez jediného slova tam zůstávají na míle daleko. Na palubě to působí jako příměří. Uvnitř je to spíše zkouška. Posádky na můstku stlumí nepotřebná světla, zařídí dodatečný hlídkový dohled vzadu a volají na pevninu. Nikdo nechce být první, kdo se vyplaší. Velryby určují tempo a loď klouže dál, jako by celé dění bylo poháněno jedinou pružinou.

Na konci léta plula 274 metrů dlouhá ropná tankerka kolem mysu Spartel stálou rychlostí 11 uzlů. Záznamy AIS ukazovaly mírnou obloukovou dráhu, jak pilot vyjel z trajektové plavební dráhy. Po dvě hodiny doprovázel záď skupina malých kosatek, která se pohybovala vpřed a vzad ve vírech jako stíny s vlastní vůlí. Počínaje rokem 2020 zaznamenaly plavební skupiny okolo Ibérie stovky interakcí s kosatkami, převážně s menšími plavidly. Tankery však představují odlišný případ. Velryby se o ocel zdánlivě nezajímají. Drží se na vzdálenost, bez spěchu, jako by poslouchaly něco, co slyší jen ony.

Proč je ticho? Rozměrné trupy vyvolávají výraznou a předvídatelnou tlakovou vlnu, kterou tvor přizpůsobený na proudění může vnímat jako Braillovo písmo. Při stabilních otáčkách dochází k méně vzniku kavitačních bublin na lodním šroubu. Akustická stopa pak vytváří basovou linku, po které kosatky jezdí. Někteří biologové soudí, že jde o naučené chování — mláďata napodobují starší, kteří našli úspornou cestu ve víru za lodí. Jiní tvrdí, že jde o zvědavost nebo zvyk vyhledávat spojení s hloubkou spíše než s lidmi. Výsledkem je vždy stejná tichá atmosféra, která změnila rušné námořní koridory v tichý průchod.

Nový přístup na můstku

Postup je překvapivě jednoduchý: držet plynulou a bezpečnou rychlost a udržovat kurz s jemnou korekcí řízení. Převzít manuální kormidlo, pokud autopilot začne kličkovat. Snažit se otáčky držet mimo rozsah kavitačního hluku, když je to možné. Komunikovat včas s pobřežní stráží, poskytovat přesné pozice a kurzy a začít zapisovat do rejstříku časy, počty a poznatky posádky. Omezit zkoušky thrusterů a přesouvání balastu, pokud zvyšují hluk, a zachovat klid v palubních operacích. Cílem je udržet konzistentní akustický vzor. Zdá se, že velryby dávají přednost rytmu před vyrušením.

Stres posádky je přirozený a s tichostí přichází únava. Je důležité mít rotační služby krátké, zásobovat se teplými nápoji a udržet tlumený, avšak lidský rozhovor. Netlačit na kosatky kamerou na zádi, nevyhánět je nárazem kormidla — to jen zamíchá stopou a rozruší nervy. Každý zná ten pocit, když moře ucichne a hrudník začne tlačit. Je třeba být ohleduplný k méně zkušeným hlídačům. Dovolit jim přiznat, že je to děsivé. Pak jim dát úkoly, které jim zaměstnají ruce i mysl. Nechat klid působit.

„Chováme se k nim jako ke sousedům v noci,“ řekl mi zkušený kormidelník se zrakem upřeným na opakovač kompasu. „Ztlumíš hlas, netloukneš dveřmi a pokračuješ v práci.“ Buďme upřímní: nikdo denně neprochází nácvik setkání s velrybami. Mějte vždy na můstku i ve strojovně kartu s rychlými instrukcemi.

„Když jsou velryby poblíž, drž konstantní rychlost. Ozvi se nám včas. Nedělej větší hluk, než je potřeba.“ — Hlídka pobřežní stráže, sektor Průliv

  • Udržovat stálou rychlost v nízkém kavitačním pásmu; vyhýbat se náhlým změnám otáček.
  • Dodržovat kurz, pokud to bezpečnost dovolí; vyhnout se prudkým náklonům kormidla k „rozstřesení“ stopy.
  • Přepnout na ruční řízení, pokud autopilot není stabilní.
  • Zaznamenávat pozorování s časem, počtem a směrem; pravidelně informovat pobřežní stráž.
  • Zastavit nepotřebné hlučné operace; udržovat krátké směny, aby se snížila únava posádky.

Křehké příměří na moři

Co znamená, když vrcholoví predátoři téměř beze zvuku proplouvají nejfrekventovanějšími obchodními trasami? Může to být ozvěna klimatických změn, změna potravy nebo kulturní zvláštnost úzce svázané populace. Třeba jen zvědavost setkávající se s fyzikálními zákony. Pobřežní ekonomika závisí na předvídatelnosti pohybu a tyto velryby ji také preferují. Pobřežní stráž stojí mezi dvěma druhy bezpečí: lidským a divokým. Učí se je zvládat současně, krok za krokem. Někdy to působí, jako by nás oceán učil šeptat. Jindy je to jen ocel, sůl a linie na obrazovce, která nechce zabrat.

Hlavní bod Detaily Užitečnost pro čtenáře
Kde se to děje Průliv Gibraltaru, pobřeží Galicie, přístupy do Biskajského zálivu Znát klíčová místa před plánováním plavby nebo sledováním moře
Proč ticho Stabilní otáčky motoru snižují kavitační bubliny; tlakové vlny trupu vytvářejí proud vhodný k jízdě Porozumět chování a mít klidnější službu
Co na palubě dělat Držet rychlost a kurz, komunikovat s pobřežní stráží, omezovat hlučné zásahy Praktická opatření snižující riziko a napětí

Často kladené otázky :

  • Útočí kosatky na ropné tankery?Záznamy ukazují, že pouze sledují a doprovázejí, nikoli útočí. Chování je tiché, velryby zůstávají ve stopě, nekontaktují trup.
  • Proč je sledují hodiny?Víření za lodí jim zajišťuje energeticky výhodnou jízdu a stálý motor vytváří stabilní akustickou „stopu“, kterou oceňují.
  • Je to pro kosatky nebezpečné?Riziko stoupá při náhlých manévrech a prudkých kavitačních výkyvech. Plynulý provoz snižuje šanci na dezorientaci či blízké průjezdy.
  • Mají lodě kosatky vyplašit?Ne. Hlasité signály, prudké změny směru nebo pronásledování thrustery zneklidňují. Klidný rytmus je účinnější než síla.
  • Mění se trasy nebo rychlosti?Některé oblasti doporučují časová okna a včasné hlášení. Kompletní přeplánování tras zatím není na pořadu dne, ale postupy se vyvíjejí.
Jakub Novotný
Jakub Novotný

Jsem nezávislý novinář a publicista se sídlem v Praze. Po dokončení studia žurnalistiky na Karlově univerzitě jsem strávil několik let jako reportér pro regionální média, kde jsem se zaměřoval na investigativní žurnalistiku a společenské témy.

V posledních letech se věnujem především analytickým článkům o aktuálním dění v České republice a ve světě. Zajímám se o politiku, ekonomiku, technologie a jejich dopad na každodenní život. Rád rozebírám složité témata a snažím se je vysvětlit srozumitelným způsobem.

Kromě psaní se věnujem také podcastingu a občas přednáším o médiích a kritickém myšlení na střední školách. Ve volném čase rád cestujem, fotografujem a čtu historickou literaturu.

Mým cílem je přinášet čtenářům relevantní informace, které jim pomůžou lépe se orientovat v současném světě.

Articles: 684

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *