Let it go 

28.07.2021

Život není věčně nedodělaný To do list.

Byla jsem uvězněna ve své výkonnosti. Dnešní doba tomu napomáhá. Výkon je samozřejmost. Volný čas musí být vyplněný do minuty. Aktivity měříme, zaznamenáváme a ukazujeme ostatním. Čekáme na jejich hodnocení a potvrzení, že jsme šikovní, dobří, zajímaví, lepší než ostatní. A někdy u někoho přijde pocit křečka uvězněného v kolečku – jako se to stalo mně.

Jsem od přírody aktivní typ, nemám ráda nudu a moc ráda plánuji věci. Přiznám se, že poslední 3 roky jsem to s tím plánováním přeháněla. To do list v té době pro mě hrál velký význam.  Měla jsem napalovaný každičký den a byla nervózní, když jsem si neodškrtala veškerá svá políčka na seznamu.

Ze začátku (jako všechny začátky) to bylo moc super. Měla jsem v životě nějaký řád a směr, co chci za ten den dokázat a připadala jsem si jako lepší člověk, který tímto stylem dosáhne svých velkých cílů rychleji.

Zlomilo se to až ve chvíli, když jsem si uvědomila, že To do list ovládá mě a ne naopak. Byla jsem svými pracovními povinnostmi, tak přehlcena, že jsem byla jen doma a pracovala. Neuvědomila jsem si, že vlastně pořádně nežiju a jen pořád plním nějaké úkoly. Nedokázala jsem sama sobě říct, že když jeden den nesplním věci ze seznamu, tak se nic nestane. Bála jsem se, že zklamu. Ale koho vlastně? Vždyť tohle všechno jsem dělala jen pro sebe, nebo ne?

Možná, že se mi líbilo, ta chvála od ostatních:

  • Je super, jak pořád něco děláš a učíš se.
  • Tvoje neustálá energie něco tvořit mě motivuje.
  • Ty nemáš chlapa, ale stejně se umíš zabavit, to by jiné holky nezvládly.

Proč to ale všechno píšu? Protože vím, že je nás tu víc takových (připouštím, ještě někdy do toho kolečka spadnu, přeci jen jsem takhle žila poslední pár let) a chci vám ukázat, jak z toho kolečka ven, ale „správnou“ cestou, aby z toho nevznikla na oplátku prokrastinace.

Jak z krysího „to do listu“ kolečka?

  1. Jako vždy se budu opakovat, a to s tím, že je podstatné si vůbec uvědomit, že se to vůbec děje, proč se to začalo dít a rozhodnout se, že to chceš změnit.  Tím myslím, dokázat na hodinku vypnout, nemyslet na práci a dělat nějaké jiné aktivity, které naplní jiné potřeby než jen ty pracovní.
  2. Říct si, že nemusíte nic. Vůbec nic a nic se nestane.
  3. Na svůj to do list napsat jen 3 (pouze 3!) úkoly, které chcete za den splnit.
  4. Zkuste začít dělat něco, kdy budete moct vypnout a vyrelaxovat. Mně pomáhá 20minutová meditace, každé ráno před snídaní. Udělala jsem si z toho zvyk a už to beru jako své já.
  5. Co se vám honí hlavou, když nemáte splněno? Na co myslíte? Co si v duchu říkáte?
  6. Zkuste se zaznamenávat své „musím“
  7. Určitě už jste někdy zaznamenaly, jaké katastrofické scénáře naše mysl dokáže vymyslet, když to či ono nestihneme. Častokrát realita znamená úplně něco jiného. Nicméně strach je reálný. Abychom úzkost, strach a obavy zmírnili, je nejlepší cestou po krůčcích v bezpečném prostředí otestovat, že katastrofický scénář je jen v naší mysli. Že se doopravdy nestane nic.
  8. Večer před spaním se pochvalte za všechno, co jste splnily, i kdybyste třeba ten den nezvládly všechno, přesto se pochvalte. Nikdo jiný to za vás neudělá.

Jak to mám teď?

Přestala jsem svoje plánování a výkon k motivaci brát jako něco negativního. Uvědomuji si, že mi to pomohlo dosáhnout určitých cílů. I teď mi pravidlo „3“ (bod 3) pomáhá dokázat cokoliv, co si zamanu. Přestala jsem ignorovat svůj vnitřní hlas a začala jsem více přemýšlet v ženských cyklech, které mi pomáhají využít můj elán a motivaci naplno. Zároveň vím, kdy si mám odpočinout a zaměřit svou pozornost jinam. Připustila jsem si, že si mohu dát pauzu a nikdo mě za to nebude soudit, či mi vyčítat, že nejsem produktivní, jelikož je to jeho osobní problém a ne můj!

Vlastně toto téma hodně souvisí se sebehodnotou. Měly bychom si uvědomit, že naše hodnota nezávisí na výkonu, ale na tom, zda děláme to, co děláme s radostí a dělá nás to šťastnými.

Na vaší cestě si také můžete položit tyto otázky na sebepoznání:

  • Čeho si na sobě vážím, jakých vlastností, které nejsou spojeny s výkonem?
  • Co ráda dělám, aniž bych měřila čas a rychlost?
  • Co ráda dělám, aniž by záleželo na výsledku?

A pokud víte, že už delší dobu běžíte a nestíháte nabrat dech, a samy na to nestačíte, využijte pomocnou ruku. Vydechnutí stojí za to. A pamatujte: 

„Dnes... dnes nemusíte nic. Nic se nestane.“

Zdeňka Svobodová 

Vím, že čas, který tu máme, je velice omezený, a proto jsem se ho rozhodla žít přesně tak, jak si přeji já. Musela jsem se to však naučit. Své know-how teď učím ženy, které si uvědomují, že mohou mít více, ale dělat pro to méně. Ženský cyklus a já jim budu za cestou snů oporou. 

Chcete se o mně dozvědět více? Zde je můj příběh